Dopis pro Lukáše.

Milý Lukáši,

Moc nás mrzí, že jsi s námi nemohl jet na Ještěd.

Píšeme  ti proto zážitky z výletu.

V Kravařích  jsme nastoupili  do vlaku, který nám přivezl Vanesku, Dominika a Káťu. A teď už jela celá naše  třída. Poprvé jsme přestupovali v Lípě a jeli jsme  vlakem směr Liberec, pak tramvají a nakonec lanovkou. Tam nám paní učitelka koupila místenky na lanovku. Lanovka se houpala jako loď na moři, proto se někteří báli, že to spadne. Byla to teda velká výška. Kochali jsme se výhledem dolů do údolí. Prohlédli jsme si vrchol. Byl tam také stánek s občerstvením, začali jsme tedy utrácet peníze za suvenýry, tříšť a párky v rohlíku.

Na Ještědu bylo velice krásně, jenže pěkná kosa. Oblékli jsme na sebe vše, co jsme měli v batůžku.

Dolů  jsme šli 3 km prudkou cestou. S pusou  narvanou borůvkami a bylo nám dobře.  Nejprve jsme hopsali po kamenech, pak cestou lesem přes kořeny, proto jsme někteří i padali. A když už byla cesta normální, Anežka upadla a zlomila ruku.

Zase jsme jeli tramvají, tentokrát na nádraží a vlakem až domů.

Škoda, že jsi nemohl jet s námi. Brzy se uzdrav.

Spolužáci třeťáci