Ve středu 18.10. jsme jeli do Prahy. Nejdříve byli Kravařáci ve třídě a hráli různé hry. Potom jsme šli na nádraží. Když jsme jeli vlakem, tak si někteří povídali a ostatní byli na telefonu. Přestupovali jsme v Lovosicích. Abychom mohli nastoupit na další vlak, museli jsme projít podchodem na druhou stranu nástupiště. Po příjezdu do Prahy, byl tak trochu zmatek. Nevěděli jsme, kudy máme jít, ale nakonec pan Drábek našel cestu na telefonu. Ještě, že měl navigaci. Další problém byl na přechodech, protože jsme několikrát běhali rozprostřeně po celém přechodu,.
V muzeu jsme dostali mapy, vstupenky a šli si odložit batohy do šatny. Nejprve jsme šli do třetího patra, kde jsme se podívali na modely různých významných budov nejen v Praze. Potom jsme sešli do druhého patra, a tam jsme se všichni nahrnuli na motorku. Ale byla škoda, že to byl jen starý model. Potom nás paní učitelka nahnala se podívat na různé hvězdy. Jako první jsme viděli meteorit. Byly tam dalekohledy, globusy, sluneční hodiny a model sluneční soustavy. A potom jsme šli ještě do prvního patra. Tam jsme viděli různé staré tiskárny a dokonce i starý počítač Apple. Ještě jsme navštívili velký areál, kde bylo hodně starých dopravních prostředků. Všechny asi nejvíc zaujala letadla a létající balón, ve kterém bylo hodně peněz a Rubikova kostka. A to byl konec a šli jsme zpátky pro baťohy. Největší radost jsme měli z toho, že tam byl i obchod. Koupili jsme si hlavně suvenýry na památku. Někdo si koupil magnetku, někdo magnetickou kouli z hodně tvrdého materiálu.
Když jsme šli na Vyšehrad, tak jsme navštívili Vyšehradský hřbitov. Tam jsou pohřbeni hodně významní lidé. Prošli jsme celý hřbitov a podívali se konečně i na Vyšehrad. Protože vstup do katedrály Petra a Pavla byl placený, podívali jsme se jen skrz mříže, jak to tam vypadá. Z Vyšehradu jsme se šli podívat na hradby odkud skočil Horymír na Šemíkovi. Všichni jsme se hádali, že tam nemohla být silnice. Někdo tvrdil, že tam byla tráva a Šemík z ní skočil do Vltavy.
A potom jsme šli už jen na vlak a vrátili se zpátky domů. Bylo to skvělé!
Za čtvrťáky zapsal Zdarin Lůžek
