V rámci projektu Příběhy bezpráví organizovaného společností Člověk v tísni přijel do naší školy bývalý hokejista, mistr světa z roku 1949, Gustav Bubník. Jeho vypravování však nebylo jen o hokeji a československých medailích, dozvěděli jsme se mnoho o tom, jak komunistický režim v 50. letech minulého století zasahoval do sportu, o tom, jak téměř zlikvidoval jednu úspěšnou hokejovou generaci.
Pan Bubník vzpomínal na své zatčení (společně s ostatními spoluhráči z týmu mistrů světa), obvinění i soud – odsouzen byl za vlastizradu, špionáž a další „zločiny“ ke 14 letům vezení (tým „dostal“ dohromady více než 70 let). Spolu se spoluhráči byl vězněn v Jáchymově a pracoval v uranových dolech. Po několika letech byl po prezidentské milosti propuštěn. K hokeji se však vracel obtížně.
V šedesátých letech se stal uznávaným trenérem a dostal se dokonce k finské reprezentaci. S podceňovaným týmem dokázal dokonce na mistrovství světa porazit československou reprezentaci, což považuje za jeden ze svých nejvýznamnějších úspěchů.
Povídání pana Bubníka se zaujetím sledovali všichni žáci druhého stupně, na závěr pan Bubník odpovídal na mnohé zvědavé dotazy.
V podvečer se konala ještě jedna beseda pro veřejnost, i ta se vydařila.
Obě besedy doplnilo promítání filmu Postavení mimo hru a putovní výstava Z vězeňských spisů.
