Šestá třída se hlásí z Naděje, romantické vesničky v Lužických horách, kudy protéká Hamrský potok. Nedaleko je i přehrada stejného jména s neuvěřitelně ledovou vodou. No a na pár dní si tento drsný kraj musí zvyknout i na naše hrdiny z výběrové třídy se svou superpaníučitelkou 🙂
Den druhý – jak jsme hledali sirný pramen, který vůbec není sirný
Dnes jsme po nezbytné rozcvičce, pravidelné hygieně a vydatné snídani vyrazili na dlóóóóhou túru k Sirnému prameni. Schovávačky, poznávačky a jiné games nám cestu sice zpříjemnily, ale už jsme šli tak dlouho (cca dvě hodiny), že naše paní učitelka volala paní Martině na penzion, jestli jsme cíl naší cesty nepřešli. Byli jsme však ujištěni, že jdeme správně a že už to máme do cíle, co by kamenem dohodil. Házeli jsme tedy kameny a za chvíli opravdu stáli u nádherného jezírka zbarveného do žluta. Na ceduli jsme si přečetli, že příčinou celé zvláštnosti není síra, ale vláknité bakterie, které se tu neuvěřitelně rychle množí a že jsou zde i vzácné řasy a mechorosty. Pár odvážlivců si zkusilo přejít kládu přes potok, hodili jsme do sebe sváču a vypravili se domů na výborné zapečené těstoviny, po kterých se jen zaprášilo. Po polední pauze a výborných palačinkách následovaly hry jako například opakovačka, Las Vegas, lišky, poznávání kamarádů poslepu a vybíjená. Opečené buřty přišly večer vhod stejně jako teplo od táboráku, protože se citelně ochladilo. Návštěva zdejší štoly, kam nás vzal majitel penzionu Jarda, završila náš druhý den výletu. Večer jsme hráli Dostihy a sázky. Výlet byl nádherný (Ondra N.), krásný (Ondra V.), zábavný (Klára), poučný (Denča), náročný (Iva), bezvadný (Dáda), pěkný (Anetka) a supriózní (Dáda) a bžundiální (Kuba).
Šesťáci
