Překvapení! Nejlepší výsledky z testů z češtiny mají žáci z Jestřebí

V loňských přijímacích zkouškách na střední školy z českého jazyka se v okrese Česká Lípa nejlépe umístila Základní škola v Jestřebí, následovaná ZŠ U Lesa v Novém Boru. Jak si školy vysvětlují svůj úspěch? Co dělají jinak a jak přistupují k výuce českého jazyka?

Ředitel ZŠ v Jestřebí Michal Kotek vidí důvod dobrých výsledků především ve složení loňské deváté třídy. „Byla to chytrá třída. Nechci nikoho označovat jako hloupého, ale bylo tam zastoupení všech typů žáků, a ti, co dělali přijímačky, byli prostě chytří. A hlavně chtěli. To je klíčové – bez přípravy se úspěch dostaví jen těžko,“ řekl Kotek.

Škola nabízí deváťákům doučování nejen z matematiky, ale i z českého jazyka. Podle ředitele začíná příprava už na začátku devátého ročníku, kdy si žáci postupně opakují učivo. „Samozřejmě je to o znalostech získaných během celé školní docházky, ale co si budeme povídat – spousta věcí se zapomene. Proto je důležité je připomenout včas. Připravovali jsme se jak v hodinách, tak v rámci doučování, a to se vyplatilo,“ vysvětlil Kotek.

Podle něj je důležité vést žáky k tomu, aby byli samostatní a kreativní při řešení úloh. „Nejde o biflování, ale o schopnost si s textem poradit. Máme tu učitele, kteří učili na střední škole a tak dobře víme, co se od studentů očekává. To se snažíme žákům vštípit už v osmé a deváté třídě,“ doplnil ředitel.

Velmi dobré výsledky v češtině zaznamenala také ZŠ U Lesa v Novém Boru. Její ředitel Jan Kacafírek považuje za klíčový faktor přístup učitelů. „Paní kolegyně češtinářky jsou velmi svědomité a jejich nadšení se přenáší i na děti. Ty potom ke studiu přistupují zodpovědněji a jejich práce tomu odpovídá,“ řekl.

Speciální příprava začíná v devátém ročníku a žáci mají možnost docházet na odpolední lekce. Podle ředitele si v nich děti upevňují znalosti a učí se správným strategiím pro zvládnutí testu.

Základní škola Pátova v České Lípě skončila v loňských přijímacích zkouškách z českého jazyka na třetím místě v okrese. Ředitel školy Petr Jonáš to hodnotí s nadhledem: „V předchozích pěti letech jsme byli nejlepší. Takže pro nás je to ústup ze slávy. Ale samozřejmě to záleží na složení třídního kolektivu a na tom, jak jsou žáci ochotni přistoupit k přípravě.“

Matematice vévodily menší školy

Zajímavé výsledky přinesl také žebříček úspěšnosti v matematice. Na prvním místě se umístila Základní škola Klíč Česká Lípa, druhé místo obsadila škola v Oknech a na třetí příčce skončila škola v Kravařích.

Ředitelka soukromé instituce ZŠ Klíč Lucie Dolejší přiznala, že o prvním místě netušila a mile ji překvapilo. „Máme z toho samozřejmě radost. Přípravám na přijímačky se intenzivně věnujeme minimálně od šesté třídy. Klíčová je dobrá spolupráce s rodiči a kvalitní kariérové poradenství. V devátém ročníku s dětmi hodně procvičujeme a připravujeme je na přijímací řízení,“ vysvětlila Dolejší.

Učitelé se navíc přípravám věnují nad rámec běžné výuky a deváťáci mají možnost navštěvovat dobrovolné hodiny matematiky a češtiny zdarma. „Máme motivované děti, takže na ně chodí všichni,“ dodala ředitelka školy.

Druhou příčku obsadila škola v Oknech, kde matematiku vyučuje Petr Procházka. Ten byl umístěním školy rovněž mile překvapen. „Výsledky mi nepřišly nijak zázračné. Nemám srovnání s jinými školami, ale nečekal bych, že dopadneme tak dobře,“ řekl skromně.

Přesto se snaží svou výuku neustále zdokonalovat. „Učím matematiku teprve pátým rokem a stále hledám cesty, jak ji učit lépe. Každý rok zkouším něco jiného. Letos mám třídu s vyšším průměrem a většími ambicemi, takže se snažím zadávat náročnější úkoly a pracovat systematičtěji,“ vysvětlil.

Podle něj je však nejdůležitější mít se studenty dobrý vztah. „Ono to možná zní trochu pateticky, ale pro mě je to důležité,“ dodal Procházka. „Loňské deváťáky jsem učil už od šesté třídy, takže vztah s nimi byl často osobnější. Celý proces učení pak bývá zábavnější pro obě strany.“

Na škole probíhají přípravné kurzy z matematiky i českého jazyka, ale podle Šmídy záleží na zájmu dětí. „Někdy je do toho musíme nutit, někdy musíme jít přes rodiče. Vyloženě studijních typů není tolik,“ přiznal. Pozitivní roli podle něj sehrály také zkoušky nanečisto, které některé žáky motivovaly k větší aktivitě.

Výsledky ukazují, že úspěch v přijímacích zkouškách není jen o speciálních metodách, ale také o přístupu dětí a jejich motivaci. Každá škola si hledá vlastní cestu a i když některé sází na jistotu, jiné se stále učí a hledají nové postupy.

Celkově nejúspěšnější žáky vyprodukovala ZŠ a MŠ Jestřebí

Tabulce kraluje Základní škola a Mateřská škola Jestřebí, kde polovina žáků dosáhla v testech kombinovaného hodnocení z češtiny a matematiky 60,5 bodu. Velmi úspěšní byli i žáci soukromé ZŠ a MŠ Klíč, která se umístila na druhém místě s mediánem 59,5 bodu.

Jiné školy, které bodovaly vysoko v jednotlivých předmětech, se kvůli horším výsledkům z dalšího předmětu umístily ve spodních částech celkového žebříčku. Například žáci ZŠ a MŠ Okna dosáhli druhého nejlepšího výsledku v matematice (28,5 bodu), ale v českém jazyce se do první desítky nedostali, což jim stačilo jen na 7. místo celkově. Podobně na tom byla i ZŠ Kravaře, která měla v matematice nadprůměrných 27 bodů, ale nižší výkon v češtině ji zařadil až na 9. místo.

Naopak vyrovnané výkony pomohly českolipským školám jako ZŠ Slovanka nebo ZŠ Dr. Miroslava Tyrše udržet se v první pětici, přestože v žádném z jednotlivých předmětů nebyly na absolutní špičce.

Maximální počet bodů v matematice i českém jazyce byl vždy 50, společně tedy 100. Základní školy jsou seřazeny podle mediánového výsledku žáků 9. tříd, hodnota CJ+MA medián obsahuje součet mediánu ČJ a mediánu MA.

V případě rovnosti rozhoduje absolutní počet přijatých z dané školy v případě další rovnosti rozhoduje koeficient přijetí (kolik procent žáků z dané školy bylo přijato). Kvůli relevanci dat jsme se zaměřili pouze na přijímací zkoušky na čtyřletá studia a vynechali jsme přijímačky na víceletá gymnázia.

Zdroj dat: Cermat. Data zpracoval: Deník/Eduard Eck.