Kravinky na masopustu v Kravařích

Jako každý rok i letos Kravaře pořádají masopust. Co tam může být jiného než vloni? Budeme my mít vůbec o čem psát? Vždyť to musí být každý rok stejný. Pozor!! Omyl!! Letos se masopust vydařil lépe než loňský, který byl ovšem zase lepší než předloňský.

Zkrátka tento již tradiční zvyk je rok od roku „lepšejší“a „lepšejší“. Zábava, hurónský smích, legrácky, krásné počasí, spousta muziky, úžasný masopustní průvod, bohatý program na Vísecké rychtě. Tak to je jen část z toho, co připravil pro své návštěvníky letošní masopust v Kravařích.

Do děje jsme se nechali vtáhnout nejen my, žáci ZŠ Kravaře, a naše učitelky, u kterých by nikdo nečekal, že budou namaskované takřka k nepoznání a že oslovení „slepice“ budou v tento den tolerovat. Vždyť také dvě z nich masku kura domácího měly. Tak co. Také paní ředitelka Míla Novotná a pan zástupce Pavel Hartman přijeli podpořit tento obyčej. Divadelníci N.O.P.O.Ď z Nového Boru jako každý rok nezklamali. Přišli v originálních maskách a se skvělými „hláškami“. V hlavní roli „mamka“ a dvě „mimina“, která s dudlíkem v puse nabízela piškoty, které pokapala nějakou tekutinou, údajně čajem, z kojenecké lahve a pořád říkala, jak to jsou dobrý piškotky, ale nebylo nám jasný, proč jimi krmí pouze dospěláky…

K průvodu, který nabyl nečekaných rozměrů, se připojili také členové kravařského sdružení Sport a kultura Kravaře. O skvělou organizaci celé akce se postarali českolipští muzejníci, pod taktovkou Jitky Brožové. Do kroku hráli výborní muzikanti, kteří na cestě zpět hráli ještě veseleji, než když průvod začal. Všimli jsme si, že pojedli dost piškotků od „mimin“. Zahanbit se však nedali ani přihlížející, kteří se spontánně přidávali k průvodu, a spolu s maškarami prošli celou vesnicí.

Maškary, prostřednictvím své mluvčí, šéfredaktorky Kravařských novinek, školního časopisu ZŠ Kravaře, nejprve požádaly starostu Kravař, Víta Vomáčku, aby masopustní obchůzku povolil. Starosta po první piškotce od „mimin“ potřebné povolení ihned vystavil a navíc osobně dohlížel na to, aby během průvodu nikdo nekazil báječnou atmosféru.

Nenudili jsme se ani po příchodu na Víseckou rychtu. Úsměvy na tvářích zde hlídal sám pan ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček. Na nás tu čekaly nejen výtečné masopustní

koblížky a spousta dalšího občerstvení, ale také jsme si mohli prohlédnout tradiční lidová řemesla. Viděli jsme, jak se vyrábějí perníčky, paličkuje krajka, zhotovují šperky, zdobí velikonoční kraslice, anebo třeba jak se pletou košíky.

Sotva jsme si vše prohlédli, už tu byla připravena Malovaná pohádka tety Terezy pro malé publikum. Ale ani velcí nepřišli zkrátka, pro ně se hrálo představení Skála smrti, na motivy pověstí z Lužických hor, opět v režii N.O.P.O.Ď.

A je tu konec masopustu, začátek dlouhého půstu, a tak Nopoďáci odsoudili dle starého zvyku basu, jako symbol nevázaného veselí a zábavy, a poté ji též symbolicky pochovali.

Redakce Kravařských novinek hodnotí celou sobotní akci na výbornou! Byla plná úžasných kravinek, všichni se „suprově“ odvázali, zapomněli na starosti a povinnosti, navázali nová kamarádství. Děkujeme všem, kteří se podíleli na tak báječné atmosféře!

Jsme zvědavi, o čem budeme psát příští rok. Lze překonat letošní veselí? Přijďte se přesvědčit sami!

Stejný článek si můžete přečíst také na www.i-noviny.cz.